Poslední kapitola a přichází závěr.
Kapitola čtvrtá - Odhalení
Červík pátrání vzdal a utahaně se ploužil domů. Smrákalo se. Celý den se trmácel po Kraji a mrkve stejně nenašel. Zrovna, když má vesele oslavovat narozeniny! To má holt hobit někdy smůlu.
Když dorazil domů, nevěřil vlastním očím. Ve dveřích stála paní Červíková, a vedle ní Smíšek, Pipin a Cvali. Pipin měl na sobě tričko s nápisem: »Je jedno, že kupuju houby u namyšleného chlápka s olifantím egem, hlavně, že jsou dobré.« Vždy, když Červík prodával houby, Pip skoupil úplně všechny. Smíšek hlídal pytel s mrkvemi. Cvali třímal v náručí všechna přáníčka, která panu Červíkovi kdo poslal, a paní Červíková držela obrovský mrkvový dort. Červík zůstal na prahu, neschopen slova. Jeho žena řekla: "Doufám, že tě ten žert moc nevyvedl z míry. Naplánovali jsme ho my čtyři společně, protože se nám zdálo, že potřebuješ trochu povyražení - v posledních dnech až moc pracuješ na zahradě. Ale už vážně pojď dál a užij si to." Červík se tedy šel připravit na oslavu, která tady byla pro něj. A opravdu si to užil - oslavu i pátrání. Ale teď už musí jít přepsat nápis na Pipově triku: »Je jedno, že kradu houby, a jsem namyšlený chlápek s olifantím egem, hlavně, že jsou dobré.«
Vše nejlepší, Červíku!
Žádné komentáře:
Okomentovat