Irith: Já jsem si tuto Třezalčinu báseň z celé tvorby z Radostinové hry oblíbila naprosto nejvíce. Možá vám někomu přijde povědomá, neb jsem i vyžádala svolení a přepsala ji na TolkienCon na naší básnickou výstavu.
Je prostě nádherná.
Kovář
V temnotách lesa stínu seděl,
tehdy když svět se jiným stával.
Jak kladivem vládnout, to on věděl,
v dílně své kovu život dával.
Zemřelo ticho, puknul kámen,
byl konec klidu, zmizel stín,
do šera vtančil bílý plamen,
zazářil a on shořel s ním.
Žádné komentáře:
Okomentovat